Oběhová soustava

Oběhová soustava

Stavba srdce

Aorta (srdečnice): Je to nejmohutnější tepna těla. Vychází z levé komory srdce. Vytváří oblouk doleva dozadu a otáčí se k páteři. Z oblouku aorty vystupují směrem ke hlavě tři tepny: ramenohlavová tepna, levá společná krčnica a levá podklíční tepna. Oblouk aorty pokračuje směrem dolů jako hrudníková aorta, a ta jako břišní aorta, z které vystupují další a další menší tepny.
Srdeční komory a síně: Srdce má čtyři dutiny. Podélnou předsíňovou a komorovou přehrádkou je rozdělené na pravé a levé srdce. V každé časti se nachází předsíň (atrium) a komora (ventriculum). Při smrštění srdce (systole) se předsíně smrsknou a tím se z nich krev vytlačí do komor, které vypudí krev do tepen. Při ochabnutí(diastole) se celé srdce zaplní krví, která přitéká ze žil. Svalovina komor je o hodně silnější než svalovina předsíní, levá komora má svalovinu nejmohutnější, protože z ní musí srdce vytlačit krev do celého těla (velký krevní oběh).
Chlopně: Předsíň a komory srdce jsou od sebe oddělené chlopněmi, které zabraňují špatnému proudění krve. Mezi pravou předsíní (PP) a komorou (PK) je trojcípá (trikuspidálna) chlopeň, mezi levou předsíní (LP) a komorou (LK) je dvojcípá (mitrálna) chlopeň. Chlopně fungují jako jednosměrné ventily. Při systole předsíní se jejich cípy spojí a zabrání špatnému nasátí krve do předsíní.
Žíly: Jsou to krevní cévy, které vedou odkysličenou krev z tkání do srdce. Výjimku tvoří plícní žíly, které vedou z plic do pravé komory srdce okysličenou krev. K největším žilám lidského těla patří horní a dolní dutá žila.
Věnčité tepny: Vystupují přímo z aorty a svými větvemi přivádí krev do vlásečnic, které bohatě protkávají srdeční sval.

Onemocnění oběhové soustavy

Ateroskleróza: Je nejčastější změnou, která postihuje tepny.U starých lidí je to průvodní stav stárnutí, může však postihnout i osoby mladší. Při arteroskleróze se tloušťka stěn zvětšuje, protože se do ní ukládají hlavně látky tukového (ale i anorganického) charakteru. Tepny se tím zužují a ztrácejí pružnost. Zúžením tepny klesá průtok krve postiženou oblastí a snižuje se tak i zásobení kyslíkem a živinami. Z toho vyplývají poruchy činnosti příslušného tkaniva anebo orgánu (např. mozku). Zdravý způsob života, střídmá strava bohatá na ovoce a zeleninu, tělesný pohyb a sport jsou nejlepší prevencí před arteriosklerózou. Riziko vzniku arteriosklerózy zvyšují faktory, jako vysoký krevný tlak, obezita, kouření a onemocnění cukrovkou.

Křečové žíly: Je častým onemocněním žil (10% obyvatelstva nad 18 roků). Je to vakovité rozšíření povrchových žil na dolních končetinách. Příčnou je menejcennosť žilových stěn. Vznik křečových žil podporuje všecko, co zvyšuje tlak v žilách dolních končetinách, zaměstnání ve stoje, těhotenství a pod. Na místě křečových žil může vzniknout krevní sraženina a ucpání žil, její zánět anebo pro poruchu výživy kůže vřed.

Angina pectoris: Je postupné zúžení některých věnčitých tepen, které vede k tomu, že přísun okysličené krve k určité oblasti srdcového svalu je sice dostatečný v klidu, ale při velké námaze už nepostačuje. To se projeví sníženým výkonem srdcového svalu a tlakovou, svíravou a palčivou bolestí, která po přerušení námahy rychle ustoupí.

Cyanóza: Projevuje se modravým zabarvením rtů, někdy i špičky nosu a posledních článků prstů, především nehtů a nehtových lůžek. Cyanóza vzniká tím, že se krev nedostatečně okysličí při průtoku plícemi anebo se v srdci promíchá krev okysličená s krví neokysličenou.
U dospělých osob je úmrtnost na choroby srdce a cév vyšší než na rakovinu, úrazy a infekční choroby dohromady.