Houses of Parliament
The Palace of Westminster, also known as the Houses of Parliament or Westminster Palace lies on the north bank of the River Thames in the London borough of the City of Westminster, close by other government buildings in Whitehall. The oldest part of the Palace still in existence, Westminster Hall, dates from 1097. The palace originally served as a royal residence but no monarch has lived in it since the 16th century. Most of the present structure dates from the 19th century, when the Palace was rebuilt after it was almost entirely destroyed by a fire in 1834. Big Ben, one of Londons famous landmarks is found at the Houses of Parlament too. The Palace contains over 1,000 rooms, the most important of which are the Chambers of the House of Lords with red chairs and of the House of Commons with green chairs.
Parliamentary government in the United Kingdom is based on a two-chamber system. The members of the House of Lords are not elected they are hereditary and nominated. The members of The House of Commons are elected at least every 5 years. Both chambers sit separately and they are constituted on entirely different principles. The legislative process involves both Houses - the Commons and the Lords.


Stonehenge
Stonehenge je komplex menhirů a kamenných kruhů, nacházející se na Salisburské pláni asi 13 km severně od městečka Salisbury v Jižní Anglii.
Název „Stonehenge“ jistě pochází ze staré angličtiny, ale není známo, co přesně znamená. Jsou dvě hlavní teorie, které se liší pouze v druhé polovině názvu. Obě teorie tvrdí, že první polovina názvu „Stone“ (ve staroangličtině „stān“) znamená „kámen“. První z těchto teorií však říká, že druhá polovina názvu, staroanglické slovo „hencg“, znamená „henge“, tedy v překladu „šibenice“. Druhá tvrdí, že toto slovo (tentokrát „hinge“)znamená „zavěšený“. Není tedy jasné, jestli je pravým názvem „Kamenná šibenice“ nebo „Zavěšený kámen“.
Stavba Stonehenge
První fáze stavby počala okolo roku 1900 př. n. l. Byl vystavěn kruh s průměrem 100 m z vnější strany tvořený příkopem a z vnitřní strany valem. Val byl jen 0,5 m vysoký. Příkop byl 2 m hluboký a na jeho dně byly umístěny kosti zvěře a skotu, aby se půda zpevnila.
Druhá fáze nastala roku 1750 př. n. l., kdy byly vystavěny dva kruhy vztyčených kamenů uprostřed kruhu příkopu. Kameny vnějšího kruhu byly necelých pět metrů vysoké a téměř dva metry silné. Na těchto kamenech ležela souvislá řada kamenů vodorovných, které byly na těch vertikálních uchycené pomocí výstupků na vrcholu. Mnoho z nich však spadlo dolů. Kameny vnitřního kruhu byly podstatně menší, jen 2m vysoké.
Třetí a poslední fáze počala okolo roku 1650 př. n. l. Byly vystavěny dvě podkovy. Vnější byla tvořena pěti „Trilitony“. Triliton je soustava tří kamenů, kde jsou dva kolmé a jeden vodorovný, přičemž ten vodorovný na nich leží. Největší z těchto trilitonů je 8,5 m vysoký. Kameny vnitřní podkovy jsou velikostí podobné kamenům vnitřního kruhu, tedy asi 2 m vysoké. Celý komplex byl dokončen okolo roku 1400 př. n. l.
Větší kameny jsou v současnosti zality do betonu. Při stavbě byly kameny vsazeny do jam a utěsněny kamennou drtí. Avšak po dvou světových válkách kameny následkem otřesů začaly vypadávat. Proto byli tehdejší archeologové nuceni rizikové kameny zabetonovat. I přesto však jeden z kamenů spadl při velké vichřici v roce 1963.
Stonehenge je pozoruhodné místo, je jen velká škoda, že návštěvníci nemohou proházet přímo mezi kameny.